Olympiáda v Paříži.
6. místo.
V hlavě mám pořád tolik emocí, bylo to fakt VELKÝ. Nádherný závod a skvělá reklama pro náš sport. Do přípravy jsem dal naprosto vše. Myslím, že jsem nikdy nebyl tak důsledný v přípravě jako tentokrát. Podal jsem výkon, se kterým jsem spokojený. Ale je samozřejmě zklamání, že to nestačilo na medaili, o které jsem tak snil a tak moc jsem ji chtěl.
Chtěl bych pogratulovat všem účastníkům olympiády, protože je to fakt velká věc se tam vůbec nominovat. Každý závod vyprodukuje jednoho vítěze, 3 medailisty a spoustu dalších poražených, což je prostě nemilosrdná součást sportu obecně. Myslím, že OH jsou ještě tvrdší v tom, že tento závod je prostě ten nejdůležitější pro všechny účastníky a porážka opravdu bolí. V našem sportu, kde spousta lezců a lezkyň z mojí generace nemělo možnost se OH účastnit v mladším věku, to bolí nás "starší" ještě o to víc :-)
Také bych chtěl samozřejmě pogratulovat vítězům (Toby Roberts, Janja Garnbret, Alexandra Miroslaw a Leonardo Veddriq) a medailistům Anraku Sorato, Jakob Schubert, Brooke Raboutou, Jessica Pilz, Wu Peng, Sam Watson, Deng Lijuan a Alexandra Kalucka.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří mě pomohli, kteří mi fandili a křičeli z plných plic. Je to skvělý pocit. A všem, kteří poslali krásné zprávy jak před, tak po závodech. Je spousta lidí, kterým bych chtěl poděkovat specificky, ale udělám v dalších postech. Prozatím bych chtěl poděkovat mé rodině, mé ženě Ivě a našemu synovi Hugovi. Bez nich a jejich podpory bych se nemohl vydat na tuto cestu, kdyby mi nebyli oporou. A také mým rodičům, kteří mě dovedli k tomuto sportu a kteří fandili přímo v aréně.
A teď si můžu trochu odpočnout a osahat nějaké ne-plastové chyty.
Photos by Petr Chodura.
